"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v návaznosti na rozhodnutí Arménie připojit se k Mezinárodnímu trestnímu soudu ratifikací Římského statutu. Ačkoliv Jerevan trvá na tom, že k tomuto kroku se odhodlal kvůli nebezpečí ze sousedního Ázerbájdžánu, kvůli kterému nyní do Arménie proudí uprchlíci z napadeného Náhorního Karabachu, Moskva v tom vidí krok namířený vůči Rusku. Mezinárodní trestní soud totiž letos na jaře vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina za únos ukrajinských dětí v době války na Ukrajině.
Arménie je členem organizace Smlouva o kolektivní bezpečnosti sdružující šest postsovětských republik a dominuje jí právě Rusko. Právě s ním vztahy ochladly poté, co Moskva prohlásila, že napadený Náhorní Karabach uznává jako ázerbájdžánské území, ačkoliv v něm žila drtivá většina Arménů. Arménský prezident Nikol Pašinjan na to konto uvedl, že systém vnější ochrany, který zahrnuje právě Smlouvu o kolektivní bezpečnosti, je neefektivní.
Spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach začaly hned po rozpadu Sovětského svazu, kdy území s převahou etnických Arménu vyhlásilo samostatnost, která však nikdy nebyla uznaná. Ázerbájdžán proto považoval území za své. Během let vypuklo hned několik válek, ta poslední z roku 2020 skončila příměřím. V září letošního roku ázerbájdžánská armáda vjela do Karabachu, aby tam údajně obnovila ústavní pořádek. Arménští separatisté se vzdali po dni bojů a začal hromadný exodus arménského obyvatelstva.
