Příměří, které bylo spojené s bezpodmínečnou kapitulací vzbouřených sil v Náhorním Karabachu, už má své důsledky. Do pohybu se totiž dává arménská menšina, která žila na tomto sporném území na hranicích Ázerbájdžánu a začíná se stěhovat do Arménie. Podle čelního představitele karabašských Arménů Davida Bababjana nechtějí Arméni žít na území, které plně ovládá Ázerbájdžán. Navíc se tamní obyvatele obávají čistek. Problém však může nastat i v samotné Arménii. Z Karabachu totiž chce odejít zhruba 120 tisíc lidí, zmíněný stát je ale připravený jich přijmout pouze 40 tisíc.
Armenia is sending convoys of buses to Nagorno-Karabakh to evacuate some of the 120 000 Armenians living there.
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 24, 2023
It is expected that many of them will leave for Armenia as Azerbaijan is taking control of the area. pic.twitter.com/1txDQr9e8m
Spory o Náhorní Karabach se datují od rozpadu Sovětského svazu. Historicky sice bylo území osídleno Armény, nížiny kolem něho ale zase léta obývá ázerbájdžánská většina. Od konfliktu v devadesátých letech, kdy Náhorní Karabach vyhlásil samostatnost, ač nebyl mezinárodně uznaný, považuje Ázerbájdžán tamní území za prostor okupovaný Armény.
Současná intervence z minulého týdne měla být podle Baku pouze akcí na zjednání ústavního pořádku. V posledních dnech se už uskutečnilo několik rozhovorů mezi Baku a Jerevanem, kdy na dodržování příměří dohlíží pozorovatelé z Ruska.
