Více než autonehody. Tolik obětí má ročně antibiotická rezistence v České republice. Ta vzniká, když bakterie nebo plísně získají schopnost překonat účinek léků, které je mají ničit. Na její následky každý rok v Evropě zemře více než 35 000 lidí. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí navíc ročně zdravotní systémy Evropské unie 1,1 miliardy eur, tedy asi 27 miliard korun. Za zhoršující se situaci může nadužívání antibiotik, která často lékaři předepisují i na virová onemocnění.
„Lékař by měl směrem k pacientovi mluvit jasně, srozumitelně a otevřeně. Také by měl umět vysvětlit, že v případě virózy je dostačující léčba symptomů, antibiotika ji vyléčit nedokážou,“ vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
„Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, jaká, jakým způsobem je dávkovat a na kolik dní. Proto jsme pro lékaře připravili praktické pokyny, jak v těchto situacích postupovat. Naším cílem je s nimi zbytečně neplýtvat a preferovat antibiotika úzkospektrá. Taková léčba je efektivní, zároveň minimálně poškozuje pacienta a nepodporuje vznik antibiotické rezistence,“ doplňuje Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro ATB.
Není to totiž jen zbytečné používání antibiotik u virových infekcí, chybou je i přednostní a neodůvodněné používání širokospektrých antibiotik, která mohou způsobit rezistenci více druhů bakterií, či zbytečně dlouhá léčba. „Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka. Dalším rizikem je fakt, že dochází k takzvané multirezistenci, kdy si bakterie vytvoří rezistenci na více než jeden typ antibiotik,“ vysvětluje Žemličková.
Na vzniku a šíření antibiotické rezistence se také podílí používání antibiotik v zemědělství a veterinární medicíně. Antibiotika se mohou dostávat do povrchových i odpadních vod a také do půdy. „Standardní technologie čistíren odpadních vod nedokáží rozlišit mezi běžnými bakteriemi a těmi odolnými vůči antibiotikům. Vzhledem k neustálému vystavení nízkým koncentracím antibiotik a dalších léčiv v odpadní vodě mohou mít bakterie rezistentní vůči antibiotikům v čistírnách dokonce vyšší potenciál k množení,“ vysvětluje Aneta Pierzynová ze Státní veterinární správy.
