Američané každoročně vyhodí obrovské množství jídla. Podle expertů končí v odpadu až dvě desetiny potravin vyprodukovaných v USA – což odpovídá tomu, jako by každý třetí nákupní sáček putoval rovnou do koše. O svátcích se plýtvání ještě zhoršuje: o Dni díkůvzdání se například vyhodí zhruba devět set milionů tun krocaního masa.
Většina vyhozeného jídla končí na skládkách, kde se rozkládá a vytváří metan – plyn, který zachytává teplo výrazně silněji než oxid uhličitý. Pokud by potravinový odpad byl stát, stal by se třetím největším producentem emisí na světě. Do celkového problému se navíc promítají i ztráty na farmách způsobené počasím nebo kosmetickými požadavky spotřebitelů.
New York chce začarovaný kruh narušit rozšiřováním městského kompostování. Na Staten Islandu funguje obří kompostárna, kde se kuchyňský odpad a zahradní zeleň mění na hnojivo. Obyvatelé si hotový kompost mohou vyzvednout zdarma, firmy za poplatek. Podle městských úřadů jde o ukázku cirkulární ekonomiky – materiál, který by dříve končil ve skládce, se vrací zpět do půdy.
Newyorská radnice navíc nařídila oddělený sběr bioodpadu. Podle města potrvá zhruba deset let, než se podaří zapojit většinu domácností. Infrastruktura je nákladná a lidé stále nejsou zvyklí potravinový odpad třídit. I malý nárůst účasti však může mít velký dopad – jídlo a zahradní odpad tvoří kolem třetiny domácího odpadu v New Yorku.
Městská kompostárna stojí na místě bývalé skládky. Právě jejich omezená kapacita je důvod, proč USA hledají nové cesty, jak s odpady nakládat. Kompostování má výhodu: na rozdíl od skládky nikdy “nepřeteče” a dokáže z odpadu vytvořit produkt, který město znovu využije.
