Podle nové studie Evropské komise shořelo v roce 2024 v amazonském pralese přes 3,3 milionu hektarů půdy – území větší než Belgie. Požáry uvolnily asi 791 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá ročním emisím celého Německa. Jde o sedminásobný nárůst oproti předchozím letům a poprvé v historii překonaly požáry samotné kácení jako hlavní zdroj emisí z Amazonie.
Vědci varují, že kombinace extrémního sucha, vysokých teplot a špatného hospodaření s půdou posouvá region k nevratnému zlomu. „Amazonie se ocitá na pokraji ekologické katastrofy,“ uvedl tým z Joint Research Centre při Evropské komisi.
Nejhůře dopadla Brazílie, kde emise z poškozených lesů dosáhly rekordní úrovně. V Bolívii shořela téměř desetina tamních původních lesů – úder pro region, který patří k nejbohatším na biodiverzitu a uhlíkové zásoby na planetě.
Odborníci upozorňují, že požáry často nevznikají přirozeně. Kromě úmyslného vypalování půdy pro zemědělství přispívají i takzvané „únikové požáry“, které se vymknou kontrole. Dlouhodobé sucho a klimatické změny navíc zničily přirozenou odolnost pralesa, jehož půda i vegetace ztratily vlhkost.
„Lesy mohou z dálky vypadat neporušeně, ale přicházejí o většinu své hmoty i životních funkcí,“ varují autoři studie. Vyzývají k okamžitému a koordinovanému zásahu – od přísnější ochrany pralesa přes podporu domorodých komunit až po zákaz používání ohně při hospodaření.
Pokud se podle vědců nepodaří trend zvrátit, může se Amazonie během několika desetiletí změnit z klíčového pohlcovače uhlíku na jeho největší zdroj.
