Data z milionů amerických pracovních míst naznačují, že generativní umělá inteligence zásadně mění nástupní pozice pro absolventy ve věku 22 až 25 let. Největší propad nastal v profesích, kde AI dokáže převzít rutinní úkoly založené na kodifikovaných znalostech. Ty tvoří základ dovedností čerstvých vysokoškoláků, kteří ještě nemají praxi.
Jako příklad uvádí studie vývoj softwaru nebo zákaznickou podporu. Tam umělá inteligence zvládne část práce rychle a levněji, a to od generování kódu až po vyřizování základních dotazů. Pro mladé absolventy to znamená, že tradiční startovní pozice pomalo mizí a vstup na trh práce je mnohem obtížnější.
Naopak u zkušenějších pracovníků se propad neprojevuje. Jejich zaměstnanost zůstává stabilní nebo dokonce mírně roste. AI totiž zatím nedokáže nahradit praktické zkušenosti, improvizaci a znalosti, které zkušení lidé sbírají roky. Tento rozdíl ukazuje, že technologická revoluce zasahuje v první řadě ty, kteří jsou na trhu práce teprve krátce.
Podle ekonomů se trend projevil teprve po roce 2022, kdy se generativní nástroje jako ChatGPT dostaly do širokého využití. Do té doby byly obavy z nástupu umělé inteligence spíše teoretické. Teď už existují první velká data, která potvrzují, že vliv AI na pracovní trh je reálný a měřitelný.
Studie zároveň připomíná, že nejde o zánik práce jako takové, ale o její transformaci. Historie ukazuje, že podobné přelomy už trh práce zažil. V Polsku například mezi lety 1991 a 2023 klesl podíl lidí zaměstnaných v zemědělství z 26 na osm procent a uvolněná pracovní síla se přesunula do jiných odvětví. Umělá inteligence tak může znamenat omezení některých profesí, ale zároveň vznik nových.
