Ústavním soud může tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, uložit pokutu až sto tisíc korun. "Komunikace s Ústavním soudem nemůže probíhat na náležité formální a věcné úrovni, pokud by právní zástupci stěžovatelů nesmyslně zatěžovali Ústavní soud podáními, ve kterých argumentují neexistujícími právními prameny," sepsul soud advokáta.
Soud ověřil, zda skutečně existují rozhodnutí, která Kehl k argumentaci použil. Zjišťoval i to, zda se u citovaných rozhodnutí nejedná o překlepy ve spisových značkách. Zjistil přitom, že část citovaných rozhodnutí vůbec neexistuje, část je hrubě dezinterpretovaná a pouze malá část je pro případ relevantní.
Ústavní stížnost kromě argumentace neexistujícími právními prameny měla i některé známky použití umělé inteligence, například anglicismy, neúplné, heslovité věty, nejednotný formát citací a nerozlišovala slova, pletla si třeba nález a usnesení. "Není podstatné, s pomocí jakých osob či nástrojů advokáti zpracují podání k soudu. Jako profesionálové znalí práva ale přebírají za podání plnou odpovědnost, a odpovídají tedy i za případnou halucinující argumentaci umělé inteligence," uvedl soud.
Podobně uvěřil umělé inteligenci také advokát a poslanec Jindřich Rajchl, když 7. listopadu zveřejnil na Facebooku informaci, že poslanci porušili zákon, když z oken Sněmovny vyvěsili ukrajinské vlajky. Hned první zákon, na který se odkazoval, je přitom už 25 let neplatný.
