46 tisíc let. Tak dlouho přežil tvor v permafrostu

Vědci objevili červa kmene hlístic, který dokázal prodloužit svou krátkou délku života o desetitisíce let. Malý kulovitý červ byl oživen poté, co byl nalezen v sibiřském permafrostu (půda, jejíž teplota je po dobu dvou či více let nižší než 0 °C, pozn. red.) před 46 tisíci lety, kdy po Zemi ještě chodili neandrtálci.

Červ, dosud neznámého druhu hlístic, přežil po vstupu do stavu spánku známého jako kryptobióza, při kterém zvíře nemá metabolismus a je v takovém stavu „hibernace“. Nález byl podrobně popsán v nedávné studii publikované v časopise PLOS Genetics. Nejúžasnější částí objevu byla délka doby, po kterou červ vydržel v kryptobióze, řekl Philipp Schiffer, jeden z autorů studie a vedoucí skupiny na Institutu zoologie na Kolínské univerzitě v Německu.

Hlístice jsou nejrozšířenějšími formami života na planetě. Vědci věděli, že některé druhy mohou přežít dlouhá období v prostředích pod bodem mrazu. Jedna hlístice strávila v permafrostu 25 let než byla vědci oživena. Čtvrt století bylo do nynějšího objevu nejdelším obdobím, které hlístice přežila. „Nikdo si nemyslel, že tento proces může trvat tisíce let, 40 tisíc let nebo dokonce déle,“ řekl Schiffer. „Je impozantní, že život může začít znovu po tak dlouhé době, v období mezi životem a smrtí.“

Vědci použili radiokarbonové datování k určení, že půda ze vzorku permafrostu byla stará 46 tisíc let. „Pro tyto živočichy je vše možné, a to je to, co je dělá tak fascinujícími,“ dodal Schiffer. „Nesmrtelná“ hlístice byla nalezena asi 40 metrů hluboko v permafrostu uvnitř nory, kdysi domova arktických syslů. Po přenesení kusu zamrzlého sedimentu do laboratoře oživená hlístice vylezla ven a začala tvořit potomky. Hlístice, druh pouze samičí, se rozmnožuje nepohlavně po osmi až dvanácti dnech.

Původní červ, nalezený před pěti lety, zemřel. Vědci používají jeho potomky k dalšímu genetickému výzkumu, aby zjistili, jak se tyto hlístice vyvíjejí a přizpůsobují extrémním podmínkám.